Horší nebo lepší
Co je horší? Jaká vada je horší, jaká nemoc je horší? Co je vlastně horší a co lepší? Co nás opravňuje soudit jiné?
Telefonuji s M., vypráví mi o pohřbu. Na pohřební hostině mladá žena, vnučka zemřelého, dostala epileptický záchvat. Křik, rána, shluk lidí, pomoc záchranářů a odvoz do nemocnice. Mladá žena má epileptické záchvaty již od dětství i v dospělosti. Projevím lítost a přání, aby byla v pořádku.
M: "Když o tom tak přemýšlím, je to mnohem horší než „to“ co máš ty." („to“ znamená vrozená vývojová vada celkový oboustranný rozštěp)
Já: "Jak to můžeš posoudit? Vždyť nežiješ život ani s epilepsií ani s rozštěpem."
M: "Epilepsie je mnohem horší než "to" tvoje."
Projevím empatii s mladou ženou, ale skutečně nemohu posoudit, co je horší. Myslím, že jakýkoliv zdravotní handicap je pro daného člověka problém. Ať už fyzický nebo psychický. Končím rozhovor s matkou, nechci už poslouchat, že „to“ co mám já, nic není. Že jsem frustrovaná, nevyrovnaná.
Budím se v noci. Přehrává se mi rozhovor jako z pásky. Jsem patologická? Ne, jen unavená z neustálého ponižování. Zraňují mě slova, že "to" nic není. Moje matka přeci ví, čím jsem si musela projít. Že by si nepomatovala, kolik léčby jsme musela podstoupit a co mě to stálo fyzických i psychických sil? Že by zapomněla? ... Chvíli bude trvat, než rozhovor prožiju a odžiju. Pochopit nedokážu.