Život a doba Michaela K.
John Maxwell Coetzee (jihoafrický a australský autor, nositel Nobelovy ceny za literaturu 1940 - )
Titulní postavou Života a doby Michaela K. je prostoduchý a od přírody znetvořený zahradník, který se v čase občanské války a neodvratně se blížícího konce apartheidu vydává na dlouhou cestu. Na vlastnoručně vyrobené kárce vyváží svou invalidní matku z rozvráceného Kapského Města do vysněného bezpečí rodného venkova. Válka jej však provází všude a on jen stěží chápe, co se kolem něj vlastně děje. Zmateně bloudí po pustošené zemi, je znovu a znovu vězněn, trestán a týrán. Přitom jediné, po čem uprostřed všeobecného chaosu touží, je minimální prostor pro vlastní nezávislou existenci, byť by to mělo být jen skromné políčko tykví, založené navzdory nehostinné přírodě. "Skutečnost, že Coetzee zvolil za hrdinu svého příběhu nejprostší, nejošklivější lidskou bytost, tak nabývá hlubokého vnitřního smyslu,“ napsal o knize znalec autorova díla Michael Žantovský. Michael K. „si postupně přestává uvědomovat vlastní utrpení, přestává být závislý na přijímání potravy, na obydlí, na lidské společnosti, na jakýchkoliv vnějších podmínkách života. A tím, že v rozporu s logikou přežívá, stává se symbolem života samého, jeho svrchovanosti, spontánnosti a směřování ke svobodě.“
z knihy:
První, čeho si porodní bába na Michaelovi K. všimla, když mu pomáhala z mateřského lůna na svět, byl zaječí pysk. Horní ret měl ohrnutý jak slimáčí nohu, levou nosní dírku rozšklebenou. Bába skryla na okamžik novorozeně očím matky, vrazila do pusinky prst a s úlevou shledala, že patro je celé. „Nic si z toho nedělejte, takoví nosí štěstí," řekla matce. Anně K. se však od první chvíle nedomykavá ústa a pohled na růžové živé maso nezamlouvaly. Mrazilo ji při pomyšlení, že v ní mohlo ty dlouhé měsíce vyrůstat něco tak zrůdného. Nemluvně neumělo pít z prsu a křičelo hlady. Zkusila to s lahví, ale nedokázalo táhnout ani z ní. Krmila ho tedy lžičkou a byla jako na trní, když začalo kašlat, prskat a křičet. „Časem se mu to zatáhne," ujišťovala ji porodní bába. Ret se však nezatáhl, lépe řečeno nezatáhl se dost, a nos se také nenarovnal. ...