Blog

Křest

Dnes je ten vzácný den. Je 1. září 2016. Jedeme na výstavu a na křest knihy. Já a syn jedeme do Olomouce do Galerie Šantovka na výstavu fotografií a křest knihy s názvem Od rozštěpu k úsměvu.

O čem se nemluví, vzbuzuje obavy a vyvolává strach. To jsem napsala v článku o rozštěpech. Já už se nebojím o rozštěpu mluvit, už se nebojím, že se mě někdo na rozštěp zeptá. Vybrala jsem si jinou cestu, než ke které jsem byla v rodině vedena. Odmítla jsem rodinné tabu. Odmítla jsem uposlechnout dobře míněné rodinné moudro o mlčení. Já se vydala na cestu, kde se otevřeně o rozštěpu mluví. "Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde ...", řekl malý princ v knize od Antoine de Saint-Exupéry. A tak jsem odbočila z předem určené trasy. Vybrala jsem si cestu plnou překážek, ale je mi fajn. Musím přiznat, že je mi lépe, když jsem se osvobodila z pout mlčení. Mnohem lépe. Najednou se mi lépe dýchá. A překážky, ty zvládnu.

Projekt roku 2016 je vydání knihy příběhů a fotografií a uskutečnění výstavy fotografií. Projekt vznikal postupně a podílelo se na něm desítky dobrovolníků. Od rozštěpu k úsměvu, to je název nové knihy vydávané spolkem Šťastný úsměv, z.s.. Já a náš syn jsme součástí projektu. Každý máme v knize svůj příběh a každý máme v knize svojí fotografii. Jsem ráda, že jsem mohla být součástí projektu. Kniha bude slavnostně pokřtěna dne 1. září 2016 a budeme si ji moci všichni koupit. Křest knihy slavnostně ukončí výstavu fotografií v Olomouci a výstava poputuje dál. 

Jedu spolu s Hynkem na výstavu a na křest knihy. Těším se. 

© Jana Šibalová