Blog

Ven

Je to již dva roky, kdy byl vynesen ortel nad mými zuby v horní čelisti. Ven! Musí všechny ven a to co nejdříve. Bylo těsně před vánocemi 18. prosince 2014. Nastala pro mě další etapa mého života. Další období, kdy návštěva lékaře se stane nedílnou součástí do mého života.

Věděla jsem, že to přijde. Že nastane čas, kdy obroušené zuby budou muset jít ven. Věděla jsem, že zbroušení zubů k nasazení mého prvního můstku v 19 letech byl nezvratný krok. Tenkrát jsem byla tak šťastná. Bez nadsázky mohu i po letech potvrdit, že se mi změnil ze dne na den život. Najednou jsem měla všechny zuby. Připadalo mi to jako vítězství nad rozštěpem. Nyní už vím, že zbroušení zubů a nasazení můstku je sice rychlé řešení dané situace, ale z hlediska dalšího života ne zrovna vhodné.

Připravovala jsem se na novou léčbu finančně. Zdravotní pojišťovny rozštěpovým pacientům zubní můstky nehradí. Neberou ohled na to, že rozštěp je vrozená vada. Ani jsem nepřišla o zuby nešťastnou náhodou způsobenou úrazem nebo špatnou péčí. Přijala jsem tedy tuto informaci jako skutečnost, jako fakt a šetřila. Každou korunu, každý den, každý měsíc, několik let. Zároveň jsem se připravovala psychicky. Nastudovala jsem si postupy léčby, možnosti, ale znáte to. Největší tíha na mě dopadla, až když nastal den D.

Bylo hotovo, vyšla jsem z ordinace a já nemohla udržet slzy. Celá jsem se klepala. V ruce jsem svírala termín na leden. Termín, kdy se musím s horními zuby definitivně rozloučit. Termín na extrakci zubů. Začati mi téct slzy po tváři. Odešla jsem kousek dále a brečela jsem jak malá holka, pak jsem se trochu uklidnila, volám, manželovi a on mi říká: "to bude dobré, to zvládneme". Chvíli mluví a jeho hlas mě trochu uklidňuje. Jsem tam sama a ještě musím dojet domů autem. Moc ráda řídím a to je pro mě výhoda. Po Praze to bylo dobré, to jsem se musela věnovat řízení naplno, byly už plné silnice, ale potom, když jsem vyjela z Prahy na dálnici, spustili se potoky slz znova. Dlouho jsem se psychicky srovnávala s myšlenou na další léčbu. Nyní už je vlastně spuštěna. Mám termín. 

© Jana Šibalová