Jana Šibalová
Stigma rozštěp

Zasloužila se o zavedení jednoho z prvních pracovišť v české republice v roce 1976 a zavedla do praxe léčbu fixními ortodontickými aparáty. Živa Müllerová prosadila a zavedla do praxe, do té doby téměř neznámou RTG diagnostiku, dnes již nezbytnou pro ortodontickou praxi, RTG lebky a OPG chrupu. Ortopantomogram je přehledný panoramatický rentgenový snímek zachycující dentici, obě čelisti, čelistní klouby, část nosní dutiny a část maxilární dutiny vyšetřovaného. V letech 1993 – 2007 byla primářkou ortodontického centra III. stomatologické kliniky ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Ortodontické centrum bylo založeno jako součástí centra pro léčbu rozštěpových vad v Praze ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, klinice plastické chirurgie. Ortodontické centrum se zabývalo problematikou vrozených a vývojových vad, zejména obličejových rozštěpů. Živa Müllerová v oboru ortodontie, spolu s Miroslavem Fárou a Jaroslavou Hrivnákovou v oboru plastická chirurgie, tvořili základní pilíře centra pro léčbu rozštěpových vad v Praze. Spolupracovala s katedrou antropologie a genetiky člověka FN Motol, oddělení maxillofaciální chirurgie. Od roku 2007 odešla do důchodu a založila si soukromou praxi, kde pracovala až do konce svého života. 

Svoje odborné znalosti si stále rozšiřovala. Zúčastnila se mnoha domácích i zahraničních kongresů, byla na stážích například v Rakousku, Norsku, Anglii nebo USA. Přednesla řadu přednášek a je autorkou a spoluautorkou více než 70 odborných publikacích, kde více než 40 bylo přijato a publikováno v renomovaných odborných zahraničních časopisech a monografiích. Ve Znojmě se ve dnech 23. – 25. 9. 2004 konal Český ortodontický kongres, kde měla přednášku na téma „Ortodonticko – chirurgická léčba závažných po-rozštěpových deformací postavení zubů a čelistí“. Dlouhodobě se podílela na výuce lékařů v oboru ortodoncie na I. lékařské fakultě v Praze. Prováděla doškolování studentů v rámci ortodontické před atestační přípravy ortodontické problematiky vývojových vad obličeje a předávala svoje mnohaleté ortodontické zkušenosti. Kromě léčby nepravidelnosti chrupu a čelistí, měla zejména široké znalosti a zkušenosti v léčbě dětí a dospělých s vývojovými vadami obličeje, zejména dětí narozených s rozštěpovými vadami obličeje. V roce 2009 za svoje znalosti a zkušenosti, které získala během své více než 50. leté praxe, obdržela ocenění od České stomatologické komory a to čestný titul „Osobnost české stomatologie“ za celoživotní přínos v oboru ortodoncie. Zemřela v roce 2013.

V lékařce MUDr. Živě Müllerové, DrSc. měla česká ortodoncie významnou osobnost, učitele i mezinárodně uznávaného odborníka. Osobnost, která posunula léčbu obličejových rozštěpů v oblasti ortodoncie na světovou úroveň.

Moje osobní poděkování: 
Je podzimní večer, venku už je chladno a brzo se stmívá. Jdu pro víno a beru do ruky láhev Müller Thurgau. Shoda jmen mi v hlavě připomene naši lékařku ortodontistku Živu Müllerovou a vzpomenu si na ní moc ráda. Měla nás tak nějak na starosti, mě a později i našeho syna Hynka. Dělala s námi tu dlouhodobou ortodontickou léčbu, někdy příjemnou, ale spíše otravnou. Dávala nám rovnátka, mě ještě snímatelná, synovi již snímatelná a později i fixní. Dělala nám otisky, kdy jsme se oba dusili. V ruce si žmoulala kuličku z otiskovací hmoty, jestli je hmota již dost tuhá. Přitahovala nám sponky a drátky na rovnátkách, že jsme cítili pnutí v celé puse a měli dojem, že nám zuby „popošly“ pěkný kus cesty a určitě se již musely zarovnat do oblouku. Nesla s námi tu „tíhu“ rozštěpu a pomáhala nám odborně i lidsky. Můj manžel ji poznal jako starší dámu a chodil k ní se synem moc rád. Říkal, že ona je taková správná babča a já jsem dodávala, že kdysi na plastice měla velký respekt, a že byli i pacienti, kteří se jí báli. Pomáhala nám najít odborníka na protetickou léčbu, protože jak dodávala, to není jen tak. Protetik musí být znalý v oboru a znát problematiku rozštěpů a dodnes slyším její větu „také nepůjdeš s transplantací srdce na internu, kde sice léčí i srdce, ale do transplantačního centra“ a dodávala „s protetikou je to to samé, musíš si najít odborníka v oboru protetika“ a ještě dodávala, že „rozštěpy jsou v jistých věcech specifické, měl by to znát“. I přes skutečnost, že ortodontická léčba je trochu zdlouhavá, nejsou vidět okamžité výsledky jako například u plastické chirurgie, měli jsme oba, já i syn, štěstí, že byla naší lékařkou a rádi na ní vzpomínáme. Bylo nám velkou ctí, že jsme mohli být jejími pacienty. Děkujeme!

© Jana Šibalová

zdroj: Wikipedie otevřená encyklopedie a internet, osobní zkušenosti